Sorry, I'm perfect..

Tell me "Goodbay", just tell me..

31. října 2012 v 21:17 | Yoriko
Chtěla bych jen říct, že ruším tenhle blog. Stěhuju se na blogspot,, pravděpodobně. Už tam jsou téměř všechny blogy, co navštěvuji a navíc blog,cz mi solidně leze krkem.
Články tam přesunu, některé přepíšu, některé vymažu a tak dále. Jinak ruším ten projekt "10dní".

Ale neudělám to hned. Mám teď dejme tomu více než závažné problémy v rodině a promítá se to do "normálního" života, takže odkaz na nový web jsem dám tak za měsíc nebo dva.
Omlouvám se všem čtenářům a hlavně děkuji moc!
Vaše smutná, smutná Yoriko.

Ps.:O Vánocíh comeback!
 


Festival Fantazie 2012

11. října 2012 v 18:54 | Yoriko
Vlastně to není tak úplně report..Já nevím, jak to mám pojmenovat.
FESTIVAL FANTAZIE
 


A co tady?

10. října 2012 v 7:59 | Yoriko |  Akce, srážky, akcičky,..
Tohle je místo, kam budu psát výkecy o akcičkách, které jsem navštívila. Případně pozvánky na ně.
Většinou to budou japanofilní věci, scifárny (nečtu sci-fi, jen občas na něco koukám, ale na ty akce bych chodila furt), komixárny atakdál.
Nevím, jak moc tahle rubrika bude vzkvétat, jelikož zas tak vášnivá akční dívka nejsem, ale tak uvidíme..





Alespoň tak..

21. září 2012 v 23:13 | Yoriko |  Další věci, co stojí za zmínku..Nebo taky ne..
Protože než se dokopu k něčemu jako článek, bude to ještě doba... Takže budu dělat tohle:
Den první - Deset věcí, které byste v tuto chvíli chtěli říct deseti různým lidem.
Den druhý - Devět faktů o tobě.
Den třetí - Osm způsobů, jak si získat tvé srdce.
Den čtvrtý - Sedm věcí, nad kterýma často přemýšlíš.
Den pátý - Šest věcí, o kterých si přeješ, abys je nikdy nebyl býval udělal.
Den šestý - Pět lidí, kteří pro tebe hodně znamenají (bez jakéhokoli pořadí).
Den sedmý - Čtyři věci, co tě dokážou znechutit.
Den osmý - Tři věci, které tě vzrušují.
Den devátý - Dva obrázky, které vystihují tvůj život v tuto chvíli a proč.
Den desátý - Jedna zpověď.
Řetězák, znáte to.. Převzáno od Cam-chan.

S nádechem deprese

29. srpna 2012 v 22:46 | Yoriko |  (Ne)budu se vykecávat
Na smysluplný článek si ještě počkáte..

Nemám na nic náladu a pořád bych jenom brečela. Můj milovaný kocourek má rakovinu v pokročilém stádiu a já si připadám hrozně zoufale.
Možná to je dětinský přístup, jenže...já nevím.Je to první ztráta, co mám a nevím, jestli zvládnu ještě nějakou další.
Vzpomínám, když jsem si ho jako malá vybírala. Bylo mi šest a milovala jsem všechno černé, magické, divné a podobně (nutno poznamenat-zůstalo mi to doteď). Proto černé kotě s výraznýma očima bylo jasná volba. Od té doby to byl můj nejlepší parťák. To co jsem nikomu neřekla, jsem vykládala jenom jemu. Připadalo mi, že mi rozumí.


Dobře, nechám toho. Mohla bych se rozepisovat do halelujah, ale cítím se dost...prostě hrozně.

Kam dál